Kdo potřebuje LEI v Česku: povinnosti a postup pro firmy

Kdo potřebuje LEI? V Česku jej firma potřebuje zejména tehdy, když přes banku nebo brokera obchoduje s finančními nástroji podléhajícími hlášení; kód LEI se používá také při vykazování derivátů a dalších vymezených činností. Neplatí však, že jej musí mít každá firma: u některých pravidel se uvádí pouze tehdy, je-li k dispozici.

Co to znamená v Česku

Česká společnost, která chce investovat volné prostředky do dluhopisů prostřednictvím své banky, by si měla před zadáním obchodu ověřit, zda už má kód LEI. Pokud jej nemá, banka nebo broker jej pro obchod podléhající hlášení potřebuje získat před poskytnutím příslušné služby. Stejný kód může firma potřebovat i v jiné situaci: například obchodní společnost, která zajišťuje kurzové riziko měnovými forwardy, vstupuje do oblasti vykazování derivátů podle EMIR.

U poskytovatelů ICT služeb může požadavek přijít od finančního klienta. Softwarová firma tak může dostat od banky žádost o kód LEI pro její evidenci podle DORA. Česká národní banka (ČNB) – metodické informace k DORA uvádí, že výkazy k registru informací se vykazujícím subjektům v systému SDAT generují automaticky. Pro tehdejší sběr dat byl stanoven termín 2. března 2026; o konkrétních povinnostech a termínech informuje vykazující subjekty výzva ČNB. Tento termín proto nelze považovat za obecnou lhůtu, do kdy si musí dodavatel opatřit LEI.

Údaje českých společností zapsaných v obchodním rejstříku ověřuje vydavatel LEI vůči rejstříku vedenému soudy, a to pomocí IČO. Základní údaje lze dohledat ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin. Při žádosti proto použijte údaje odpovídající zápisu v obchodním rejstříku.

Pokud firma nový kód potřebuje, může využít objednávkový formulář pro nové LEI. LEIFast je registrační agent vydavatele WM Datenservice, který má akreditaci GLEIF; kódy sám nevydává. Podle ceníku LEIFast stojí registrace 1 190 Kč na 1 rok, 3 270 Kč na 3 roky nebo 4 745 Kč na 5 let. Poplatek GLEIF je zahrnut, daň se připočítává tam, kde je vyžadována.

Stručné rozhodnutí: kdy kód LEI řešit

• Chce právnická osoba obchodovat přes banku nebo brokera s nástrojem podléhajícím hlášení? Ověřte LEI před obchodem.
• Uzavírá derivát nebo provádí transakci financování cenných papírů? Prověřte, jak bude identifikována ve vykazování.
• Dodává ICT služby finančnímu subjektu? Zjistěte, jaký identifikátor klient potřebuje pro registr informací podle DORA.
• Jde pouze o údaj v platbě nebo při ověření příjemce? Samotná tato pravidla firmě neukládají získat LEI.

Kdy se kód LEI vyžaduje při obchodování a vykazování

LEI je jedinečný 20znakový alfanumerický kód podle ISO 17442. Podle GLEIF – The Legal Entity Identifier (LEI) označuje každý kód právě jednu entitu, propojuje ji s referenčními údaji z autoritativních místních zdrojů a tyto údaje jsou veřejně dostupné zdarma. Povinnost kód použít je ale nutné posuzovat podle konkrétní činnosti, nikoli jen podle toho, že jde o společnost.

Situace	Pravidlo	Kdo údaj potřebuje
Firma kupuje nebo prodává akcie, dluhopisy, ETF či jiné nástroje podléhající hlášení.	MiFIR a RTS 22: kód LEI právnické osoby musí být získán před službou vyvolávající hlášení obchodu.	Banka nebo broker poskytující investiční službu.
Firma uzavírá derivát, například měnový forward nebo úrokový swap.	EMIR vyžaduje hlášení derivátových smluv; příslušné vykazování používá LEI k identifikaci právnické osoby.	Subjekt zajišťující vykázání, případně pověřená protistrana.
Protistrana provádí repo obchod, půjčku cenných papírů nebo jinou transakci financování cenných papírů.	SFTR stanoví hlášení těchto transakcí a zahrnutí LEI do formátu hlášení.	Protistrana zajišťující hlášení.
Právnická osoba poskytuje ICT služby finančnímu subjektu.	DORA: v registru informací se používá platný a aktivní LEI nebo EUID, případně oba identifikátory, jsou-li k dispozici. U právnických osob usazených mimo Unii lze použít pouze LEI.	Finanční subjekt vedoucí registr informací.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů (MiFIR), článek 26 odstavec 6, vyžaduje, aby investiční podniky v hlášení obchodů identifikovaly klienty, kteří jsou právnickými osobami, pomocí LEI. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 (RTS 22), článek 13 odstavce 2 a 3, dále stanoví, že podnik nesmí před získáním LEI od způsobilého klienta poskytnout službu vyvolávající povinnost hlášení. Musí také ověřit soulad kódu s ISO 17442, jeho přítomnost v globální databázi LEI a jeho vazbu na klienta.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (EMIR), článek 9 odstavec 1, ukládá protistranám a ústředním protistranám zajistit hlášení uzavření, změny či ukončení derivátové smlouvy nejpozději následující pracovní den. Hlášení může být delegováno. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1860, článek 3, určuje použití LEI mimo jiné pro identifikaci protistrany, která je právnickou osobou; protistrana uvedená v pravidlech a subjekt odpovědný za hlášení musí při vykazování zajistit obnovu referenčních údajů svého LEI podle podmínek akreditovaného vydavatele.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (SFTR), článek 4, upravuje hlášení transakcí financování cenných papírů nejpozději následující pracovní den a zahrnutí LEI do formátu hlášení. Pro ICT dodavatele je relevantní prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2956, článek 3 odstavec 5, k registru informací podle DORA. DORA se použije od 17. ledna 2025. Souvislosti požadavků na dodavatele rozebírá také článek DORA a kód LEI pro poskytovatele ICT služeb v Česku.

Kdy se LEI uvádí pouze tehdy, je-li k dispozici

Ne každá zmínka o LEI v právním předpisu znamená povinnost požádat o nový kód. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, článek 4, počítá v platební zprávě s aktuálním LEI plátce a příjemce, pokud existuje, případně s jiným dostupným rovnocenným úředním identifikátorem. Samo o sobě firmě neukládá LEI získat.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/886 o okamžitých úhradách v eurech, článek 5c odstavec 1 písmeno b, umožňuje při ověření příjemce, který je právnickou osobou, nabídnout ověření pomocí IBAN a identifikátoru, jako je LEI, EUID nebo daňové číslo. Nejde o povinnost příjemce držet LEI. Rozdíl vysvětluje článek o ověření příjemce platby a LEI v Česku.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (AMLR), článek 22 odstavec 1, se použije od 10. července 2027. Povinné osoby podle něj budou u zákazníků, kteří jsou právnickými osobami, shromažďovat LEI, je-li k dispozici. Zákazníkovi tím nevzniká povinnost si kód obstarat.

Kdo jej obvykle nepotřebuje a jak postupovat

S.r.o., která neprovádí obchody ani jiné činnosti uvedené výše, nepotřebuje LEI automaticky jen kvůli své právní formě. Závěr se však může změnit podle konkrétní transakce nebo požadavku finanční protistrany. Pokud si nejste jisti, které pravidlo se na vaši situaci vztahuje, ověřte to u příslušného regulátora nebo poradce.

1. Prohledejte bezplatnou veřejnou databázi GLEIF LEI Search. Zjistěte, zda firma již má záznam a zda je jeho stav ISSUED, nebo LAPSED.
2. Porovnejte nalezené údaje s údaji firmy. Pokud kód nemá, ověřte, proč jej banka, broker či finanční klient požaduje.
3. Pro získání nového kódu kontaktujte vydavatele LEI. Podle GLEIF – Get an LEI: find LEI issuing organizations můžete využít kteréhokoli vydavatele akreditovaného pro vaši jurisdikci, nejen vydavatele ve vlastní zemi.

Pokud nový kód pro plánovaný obchod nebo požadavek finančního klienta skutečně potřebujete, nejprve zkontrolujte záznam v GLEIF LEI Search a poté připravte údaje firmy podle obchodního rejstříku pro objednávku. Pro již existující kód je k dispozici převod LEI.